Organizace Hanzy

Hanza byla spolkem, který nikdy neměl žádnou zakládající listinu, žádný odznak nebo vlajku, žádné stálé loďstvo ani žádnou společnou pokladnu.

Jedinou institucí Hanzy byl hanzovní sněm. Hanzovní sněmy se konaly nepravidelně. Tyto sněmy rozhodovaly bez možnosti odvolání o všech důležitých vnitřních záležitostech. Ratifikovaly smlouvy a obchodní privilegia, vyjednávaly s cizími městy nebo panovníky. Vyhlašovaly války a blokády. Vydávaly finanční a vojenská opatření. Urovnávaly vzájemné konflikty. Většinou se konaly v Lűbecku. Města se na hanzovním sněmu dělila na třetiny (vendsko-saská, vestfálsko-pruská, livonsko-gotlandská), za neomluvenou neúčast se udělovaly pokuty.

V cizině muselo hanzovní obchodnictvo vystupovat kolektivně. Základnami i bydlišti byly společné osady. Ty významnější byly kontory, ti méně významné byly faktorie. Kontory byly čtyři: Novgorod, Bergen, Londýn a Bruggy. Bruggy však nebyly kontorem v pravém slova smyslu, neboť to nebyla osada, nýbrž byli obchodníci roztroušeni po celém městě.

V kontorech byly aspoň dvě skupiny hanzovních obchodníků. Schůze obchodníků vybírala každý rok v lednu svého staršího, který si vybírá dva přísedící. Starší měl v kontoru rozsáhlé pravomoci, např. soudní. Kontory byly právnickými osobami, jelikož měly své vlastní pokladny a pečeti. Každý obchodník uzavíral své obchody na vlastní účet, ale musel dodržovat nařízení kontoru.

Faktorie byla menší hanzovní pobočka, která byla podřízena kontoru nebo městu. Pojem faktorie se ale objevil až v 16. století a znamená obchodní pobočku v zámoří.

Na vynikající úrovni byla diplomacie. Ta využívala ke splnění svých cílů dva hlavní způsoby: jednání a blokády. Tato opatření měla většinou pozitivní účinky, např. rozšíření privilegií. Blokády měly ale také negativní účinky, těmi často bylo rozšíření konkurence v daném místě nebo nedostatek potravin – např. v Norsku. Zahraničním státům se pochopitelně blokády příčily, proto hanzovní lodě a zboží zabavovaly a obchodníky uvrhávaly do vězení.