„Nezpívalit´ toliko muži obecní, mnohý statečný rytíř básnil svou píseň, an meč a přilbice v koutě spočívaly. Zdaž sám král Václav, otec Otakarův, nezpíval česky?“¹ Tato předpověď zazněla z předmluvy Václava Hanky, vydané spolu s RK v roce 1819. A tu náhle byla objevena Milostná píseň krále Václava (MPKV) na ústřižku pergamenu. Objevil ji J. V. Zimmermann buď koncem roku 1818 nebo začátkem roku 1819 v deskách staré knihy. V dubnu 1819 zaslal pyšně dopis nejvyššímu purkrabímu, že nalezl zlomek nejstarší české básně. Údajně ze 12. století. To však známý slavista Dobrovský vyvrátil tím, že tato milostná píseň nemůže být ze 12. století z jednoho prostého důvodu. Král Václav I. zemřel roku 1253 a Václav II. až roku 1305. O Václavu III. ani nemluvě². Proto se musí jednat o báseň ze 13. století.

Zimmermann také prohlašoval, že ústřižků bylo více, avšak aby je mohl vyjmout z vazby knihy, musel je mokrou houbou navlhčit. Vyjmuté kusy pergamenu poté chtěl usušit na okně. Tu náhle zavál vítr a většinu ústřižků odnesl a už je nikdo nikde neviděl. Zbyla jen MPKV. Ta byla napsána na pergamenu ještě s jinými písněmi ve třech sloupcích. První a třetí sloupec však byly ustřiženy, ale natolik nedbale, že na okrajích ústřižku s MPKV zůstala počáteční nebo koncová slova. Jestli to udělal Zimmermann, nevíme.

O MPKV se mluví také jako o „krycím falzu“ z toho důvodu, že na druhé straně nalezeného ústřižku byla napsána báseň Jelen, která se objevila i v RK. Milostná píseň tedy jasně dokazovala, že RK není falešný. Avšak pouze tento nález podporoval pravost rukopisu ze Dvora Králové. A žádný jiný.

MPKV byla unikátní také proto, že verše Václava II. byly do té doby zachovány pouze v němčině (v tzv. Manesseově sborníku). Teď však byly nalezeny i ve staročeštině. Jedna z mnoha ran, kterou dostala německá literatura v té době.

Nálezce Josef Václav Zimmermann (1805- 1877) byl povoláním křížovnický bibliotékář, skriptor Univerzitní knihovny a vládní cenzor. Vydal roku 1846 knihu Kormidelník Vlnovský od Fredericka Marryata, ale pod názvem Miloslaw Wlnowský, Brémský kormidelník. Dobrovský ho přezíral, nejspíše proto, že byl údajně „ješitný, omezený, ctižádostivý“³. Není proto divu, že byl Zimmermann jeho velkým odpůrcem.

¹ Ivanov, Miroslav: Záhada Rukopisu králové-dvorského, str. 15
² Václav I. (1230- 1253), Král rytířů; Václav II. (1290- 1305), Nejbohatší z Přemyslovců; Václav III. (1305- 1306), Poslední Přemyslovec – více informací v Toulkách českou minulostí 2
³ Ivanov, Miroslav: Záhada Rukopisu králové-dvorského, str. 14