Štítová zeď

Anglicky nazývaná „shield wall“ je prvkem používaným mnohými armádami v raném období válečnictví. Bojovníci ji vytvořili tím, že se postavili těsně vedle sebe, rameno na rameno, a drželi své štíty tak aby se překrývaly nebo přinejhorším přiléhaly jeden na druhý. Vojáci tak těžili z ochrany nejen svého štítu, ale i sousedova. Toto postavení však v bitvě neumožňovalo nějaké větší rozmachování se zbraněmi, protože pro něj jednoduše nebyl prostor. Cílem první řady pak spíše bylo držet linii a tlačit do protivníka, zatímco většinu boje obstarávala druhá řada bojující delšími zbraněmi (kopí) mezerami mezi hlavami mužů před nimi. Samozřejmě tato formace měla i své nevýhody, byla velmi zranitelná z boků a nefungovala v terénu, který neumožňoval její pevné držení (lesnaté oblasti).

V Británii se štítová zeď poprvé objevila během bitev mezi Alfrédem Velikým a Dány. Během století se pak stala hlavní bitevní taktikou mezi Anglosasy.