Úpadek Hanzy

Roku 1494 byl Ivanem III. uzavřen novgorodský kontor. Od této doby byla proto malá možnost získat zboží z východu. V roce 1514 byl sice kontor znovu otevřen, avšak jeho činnost neměla dlouhého trvání.

Roku 1520 zanikl po dlouhotrvajících problémech fakticky i kontor v Bruggách. V tomto roce se totiž přemístil do Antverp.

Postupem času dělalo Hanze čím dál větší problém prosadit se na rostoucím trhu. Velkým protivníkem byla obchodnická rodina Fuggiů, se kterou roku 1515 Hanza uzavřela smlouvu, že můžou svobodně obchodovat v Baltském moři a volně proplouvat průlivem. Stali se tak zdatným protivníkem pro Hanzu, zvláště při obchodu s mědí, voskem a kůží.

Roku 1529 do Lűbecku proniklo reformační hnutí. To významně ovlivnilo jeho zahraniční politiku. Roku 1533 se tak stal purkmistrem Lűbecku Jűrgen Wullenwever, který chtěl získat zpět nadvládu Hanzy. Zasáhl proto do dynastických sporů. Sesadil katolického norského krále Kristiána II. Králem je zvolen Kristián III., jenže ani toho Wullenwever nepodpořil a spojil se naopak s Kristiánem II, který byl držen v zajetí. Nato byla vyslána vojenská akce, která měla za úkol Kristiána II. nasadit zpět. Byla sice dobyta Kodaň, ale tím úspěch akce skončil. Kristián III. porazil hanzovní vojsko v několika bitvách. Ani to však Wullenwevera nezlomilo, neboť roku 1535 chtěl najít vhodného uchazeče o švédský trůn. Neuspěl, a proto byl zbaven křesla purkmistra a popraven. Jeho činy snížily vážnost Hanzy.