Hérostratos

Jméno Řeka Hérostrata vstoupilo do světových dějin a svůj odraz později našlo třeba až v tak zdánlivě vzdálené disciplíně, jakou je psychologie. Tento mladík se totiž roku 356 před naším letopočtem rozhodl, že se nesmazatelně zapíše do historie. A rozhodl se tak učinit prostřednictvím ničeho jiného, než jednoho ze Sedmi divů světa, Artemidina chrámu v Efezu.

A rozhodl se tak neučinit jinak, než tím, že chrám podpálil. Svatostánek, který vznikal na místě starší stavby po takřka 200 let a svou krásou udivoval mnohé své doby, tak činem jediného muže takřka v mžiku oka zanikl.

Touha nesmazatelně zapsat své jméno do dějin stála Hérostrata život, neboť byl za čin, ke kterému se hrdě přihlásil, odsouzen k trestu smrti. A aby nebyl účel jeho činu naplněn, bylo rovněž pod trestem smrti zakázáno jakkoli uvádět jeho jméno. Tak aby upadl do propadliště dějin. To se, jak už dnes víme, nepodařilo, neboť jeho čin zaznamenal řecký historik Theopompus, který byl Hérostratovým současníkem.

A co psychologie? V ní se stal pojem herostratismus označením chorobné touhy stát se slavným. A to často i za pomoci trestného činu, neboť ten svou povahou snadno vchází ve znalost.

 

Zdroje pro tento článek/prohloubení znalosti tématu (aktuální k 17.11.2012):
Wikipedia – anglická verze