Zkoušky pravosti

Případ RKZ byl znovu otevřen až roku 1967. Novinář a spisovatel Miroslav Ivanov přemluvil několik ministrů, aby pod jeho vedením Kriminalistický ústav VB přezkoumal rukopisy, a tak aby konečně moderní chemie mohla zodpovědět otázky, na které nedokázala odpovědět ani Masarykova družina. Pokusy trvaly do roku 1971 a přinesly vyřešení složité hádanky. RKZ a MPKV jsou podvrhy a palimpsesty1. Pergamen pochází ze Šalamounova žaltáře nejspíše ze 13. století. Dále bylo také zjištěno, že iniciály jsou napsány mladším typem písma než zbylý text a bylo odhaleno mnoho dalších objevů, které vyvrátily pravost rukopisů2.

O Písni Vyšehradské se dnes mluví jako o možném falzu, ale pergamen pochází z doby, kdy PV měla být napsána a proběhly na ní výrazné stárnoucí děje. A našly se také opisy PV. Jeden, který pochází údajně z roku 1724 a je považován za krycí falzum a poté ještě z roku 1893 nebo 1894, kdy byl nalezen v Rakousku jedním ze zapřisáhlých odpůrců. Tato událost zatím nebyla ještě řádně vysvětlena.

Díky novodobým historikům se také zjistily chyby, o kterých doposud nikdo nevěděl. V básni z RK Beneš Heřmanóv (také O pobití Sasíků) se píše, že nepřátelské vojsko bylo poraženo u Hrubé Skály. Ale jméno Hrubá Skála se začalo používat až od 17. století. Nebo nástropní malba na zámku Zelená Hora (kterou F. Horčička restauroval) zobrazující porážku Mongolů Jaroslavem ze Šternberka se přesně shoduje s tím, co se píše v RK. Divadelní hra Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům ukazuje, kde se možná autoři rukopisů inspirovali. Nemluvě o tom, že české vojsko se střetlo s nájezdníky před Olomoucí až roku 1253 (a ne jak udává RK roku 1241), ale neslavilo velké vítězství, nýbrž bylo pobito uherskými Kumány.

 

1 palimpsest – rukopis napsaný na pergamenu po seškrábání původního textu
2 Více podrobnějších informací v knize Záhada Rukopisu králové-dvorského od Miroslava Ivanova.