Archiv pro štítek: Pobaltí

Německá expanze

Od 12. století Němci začínají dobývat pohanský východ. Nejdříve byla obsazena oblast dnešního Lotyšska a Estonska, která byla tehdy nazývána Livonsko, podle kmene Livů, který zde žil. Jelikož němečtí osadníci přicházejí spolu s křesťanstvím, kanovník Meinhard nechal v Űxkűllu postavit první kostel. První osada byla založena na řece Západní Dvině. Místní kmen Livů Němce nenáviděl, a tak oblehl osadu s mnichy. Ty vysvobodil až Albert von Buxhőveden v roce 1200, který zároveň zajal i náčelníky Livů.

Roku 1201 byla založena Riga, která se rychle rozrůstala. Riga získala právo výsadního obchodování na řece, ale později museli rižští obchodníci cestovat do ruských měst, poněvadž právě ruská města získala právo výsadního trhu. Německých obchodníků bylo však v Rize velmi málo, proto když v roce 1218 hrozí útok ze strany Ruska, biskup Albert požádá o pomoc dánského krále Valdemara II., který zabránil útoku obsazením severního Estonska. Němci zakládali další přístavy jako např. Pärnu nebo Tartu. Na jižním pobřeží Baltu byly postaveny přístavy pro vývoz obilí.

Němečtí obchodníci pronikali nejen do jižního Pobaltí, ale i do Švédska. Jindřich Lev uzavřel se švédským králem Knutem Erikssonem smlouvu, která osvobozuje Švédy od poplatků v Lűbecku. Tím se otevřelo Švédsko německým obchodníkům. Hlavně díky Němcům se rozvinuly měděné doly ve Falunu. Obchodníci také zakládali nová města, roku 1251 založili dnešní hlavní švédské město Stockholm, které se spolu s dalšími švédskými městy brzy stane hanzovním městem.

Před založením Lűbecku

Již odedávna byl západ Pobaltí kolébkou mořeplavectví, jelikož zde bylo hodně ostrovů a byl zde dostatečný výskyt některých druhů ryb. Ve staré době již existovalo spojení mezi Švédskem a Pobaltím. Tamější národy vydlabávaly nebo vypalovaly své lodě z jednoho kmene. Tato plavidla však sloužila pro klidné vody.

Toto území také znali Římané, kteří podél pobřeží Severního moře rozváželi své rozličné řemeslné výrobky – např. skleněné a bronzové nádoby. V této době se stal ostrov Gotland obchodní křižovatkou.

Ve starší době železné se přes Balt stěhují germánské kmeny ze Skandinávie na jižní pobřeží Baltu. V té době se Germáni naučili od Keltů plachtit, a právě toho využívají k útokům na břehy Galie.

Obchodníky na Severním moři se na dlouhou dobu stali Frísové, kteří využili volného místa po Sasech, kteří se usídlili v Anglii. Frísové pro svůj obchod vytvořili nové typy lodí, a to hulky a kogy. Nejdůležitějším přístavem Frísů byl Dorestad v deltě dolního Rýna v dnešním Nizozemsku. Frísové své obchody směřovali do Francie, Anglie, Dánska, Švédska a do zemí Pobaltských Slovanů. Fríský obchod vyvrcholil mezi lety 750 – 850 n. l. Když ke konci devátého století fríský obchod zeslábl, tak se hlavními obchodníky v oblasti stali Vlámové.

Na hranici Dánska a francké říše byl založen přístav Haithabu, který se stal překladištěm mezi Baltským a Severním mořem. Zde se setkávali Frísové a obchodníci z ostrova Gotland. Haithabu byl největším přístavem Baltského moře do roku 1050, kdy byl vypálen Haraldem. Navždy zničeno bylo od roku 1066, kdy jej zničili Pobaltští Slované. Frísové obchodovali i ve Švédsku v tehdejším největším přístavu Birce.

Na území Skandinávie byli Vikingové. Tento národ proslul svými dalekými obchodními výpravami a pustošivými nájezdy do Evropy. Roku 911 Normané zabrali Rollem francouzské území zvané dodnes Normandie. Norové objevili a osídlili Faerské, Orknejské, Shetlandské ostrovy a Island. Dopluli až do Grónska, kde se na tři století usadili, a Severní Ameriky, kde však dlouho nevydrželi. Naopak Švédové se dostali až do vnitrozemí dnešního Ruska.

Na středním a dolním toku Labe se usídlili tzv. Polabští Slované, okolo pobřeží Baltského moře tzv. Pobaltští Slované, Germány nazýváni Vendové. Těchto Slovanů byly tři hlavní skupiny. První skupina byli Obodrité, kteří sídlili kolem dolního toku Labe na západ od dánských hranic. Druhou hlavní skupinou byli Luticové, kteří se usadili v prostoru mezi středním Labem a Odrou. Třetí skupina, nazývaná Pomořané, sídlila mezi dolní Odrou a Vislou.

Slované byli velice dobří plavci. Nejdůležitějšími přístavy byly v té době Štětín a Wolin, který byl však vypálen ve 12. století Dány a tak jeho úlohu převzal Štětín. Slovanský obchod se západem byl zprostředkováván pomocí cizích obchodníků pohybujících se na slovanském území, poněvadž Slované byli v té době spíše lepší bojovníci než obchodníci. Pomořané vedli vytrvalé války s Dány. V boji s nimi však podlehli, když Dánové dobyli pomořanské centrum Arkonu. Poslední pomořanský kníže Boguslav se roku 1186 vzdal dánskému králi Knutovi VI.